Příběh Eliška + Eliáš

máma a dvou kluků

Na dítko jsem se před otěhotněním ohromně těšila. Mohlo mě napadnout, že když mě v těhotenství potrápily – do té doby nepoznané těhotenské deprese, že ten miminek, co roste uvnitř, bude nějaký speciální.

Eliáš se narodil přirozeně bez jakékoliv medikace po dlouhém a bolestivém porodu. Moc se mu na svět nechtělo. Plakal od prvního nádechu. Co plakal, přímo vřeštěl. Říkala jsem si, že to je normální a byla ráda za takový projev života, přestože se mě lehce zmocňovala panika, zda jsem ho neporodila špatně. 🙂

novorozenec křičí

Další dny a týdny byly místy krásné, ale spíš se musím přiznat, že jsem byla překvapená a zmatená.

Záhy se ukázalo, že je Eliáš neodložitelný. Jediné naše řešení byl nosící šátek, což mi nevadilo, stejně jsem chtěla šátkovat. Netušila jsem, že to bude během následujících dvou let natolik intenzivní.

Sám nevydržel ani po dobu, než jsem se vrátila z toalety, a i když jsem ho měla s sebou v lehátku, tak plakal. Když začal více objevovat svět, byl neustále mrzutý. Chtěla jsem se s ním víc smát, ukazovat mu život, ale bylo to, jako kdybych trávila celé dny s nejhorším pesimistou na světě.

Celé první tři roky byly pro něj ve znamení ,,všechno špatně“ a já se nesmírně trápila tím, že se neumím o syna postarat tak, aby byl spokojený.

,,Nechápala jsem, že je možné, aby se miminko projevovalo tak destruktivně.”

Začala jsem pochybovat o všem, co jsem dělala. Navíc jsem si připadala nepochopená a osamělá, neznala jsem v té době nikoho, kdo by to měl alespoň podobně.

Všichni okolo (kromě manžela, který to pochopitelně zažíval se mnou) si mysleli, že jeho projevy jsou výsledkem toho, jak k malému přistupujeme. Dneska už vím, že to tak nebylo.

Stále dokola jsem slýchala akorát věty typu: ,,My jsme naše dítě naučili…” nebo ,,Zvykli jsme ho…” nebo ,,Jedeme podle jasného harmonogramu dne…”. Jenže naše dítě tak prostě nefungovalo.

křičící dítě

Cítila jsem se frustrovaná a bezmocná.

Navíc, když začaly příkrmy, odmítal sníst jediné sousto. Opět jsme zkoušeli všechno od A až do Žet. Výsledek byl stejný jak na začátku – nic nezměnilo synovu vnitřní motivaci, aby se jídla alespoň dotknul. (Teď ve 3,5 letech má dost strohý jídelníček, ale už jsem to přijala za takový náš bonmot a už mě to nestresuje. 🙂 )

Do toho bylo prakticky nemožné, abych někam odjela na více než hodinu. Separaci prostě absolutně nezvládal, ať jsem se mu to snažila všemožně vysvětlovat. (Aktuálně ve 3 letech je stále nemožné, aby byl na noc u milovaných babiček.)

Věděla jsem, že je péče o dítě náročná. Byla jsem odhodlaná zvládnout vše, včetně přerušovaného spaní, ,,období vzdoru“ atd. Ale o takové míře, která mi byla dána do vínku, jsem nikdy předtím neslyšela.

Dva roky jsem zarytě říkala, že Eliáš nebude mít sourozence. Naštěstí jsem vedle těch pádů na hubu také rostla a přišla si na spoustu uvědomění. A víte co? Druhý syn je úplně jiný! Je prostě takové ,,normální dítě“. A já se raduji, protože se mi spoustu věcí potvrzuje a já už si nepřipadám jako blázen… Najednou stačí při pláči splnit potřebu, a jedeme v pohodě dál. To s Eliášem takhle jednoduché běžně nebylo.


Článek: Rozdíl mezi ,,náročným“ a ,,normálním“ dítětem.


Jak to vypadá dnes? Eliáš je zlatíčko! Je bystrý, empatický k ostatním a rychle se učí. Sám chce objevovat svět. Cítím, že ta péče se vyplácí. Konečně! můžu upřímně říct: ,,Mateřství si fakt užívám!” V jádru je stejný, ale zraje, umí verbalizovat své myšlenky a také už víme, jak spolupracovat.

,,Přijala jsem jeho temperament a vnímám jeho citlivost jako výhodu a dar.“

Jsou občas chvíle, kdy povolím uzdu své trpělivosti a padám zase na to stejné dno, ale protože už se to během těch 3 let stalo tolikrát, vím, jak se rychle dostat zase nahoru.

Ve výsledku mě to ohromě obohatilo a také díky tomu vznikly tyto stránky pro podobně vyčerpané rodiče, jako jsem byla mnohokrát já.

Pošlete mi svůj příběh, můžete klidně změnit jména či vystupovat anonymně. Nejste v tom sami…

náročné dítě, máma a dvou kluků

Dodatek:

Splňoval všechny body seznamu od Dr.Sears, kromě hyperaktivity. Nejedl, do toho nás potrápily problémy se zuby (má jich 6 vytržených) a přes 2 roky jsme zažívali a řešili peklo ohledně chronické zácpy. O tom ale zase příště…

Co pro Vás mám ve svém šuplíku?

2 ebooky. Druhý lepší než první.

5 pokladů, které ze sebe vydolujete

13 hlavních otázek a rad, jak přežít

Komentáře
  • Instagram
  • Facebook
  • Kategorie
  • Přihlášení novinek

    Nový článek do Vašeho emailu?

    Kliknutím na Odeslat souhlasíte s měsíčním přijetím novinek a můžu za tímto účelem zpracovat Vaši emailovou adresu, a to po dobu 3 let. Kdykoliv se můžete samozřejmě odhlásit a Vaše údaje jsou u mě v bezpečí. Zásady ochrany osobních údajů