Pustila jsem si webinář z Nevýchovy o období vzdoru. A během sledování Katky Králové mě napadají myšlenky, které jsem se rozhodla sdílet zde.
Katku Královou a celý její tým obdivuji a respektuji. Dělají výbornou práci a jsem moc ráda, že tady něco takového, jako Nevýchova, je.
Toto video mi jen potvrdilo, jak je to ale s ,,náročnými“ dětmi jinak… aneb, jak to děláme doma my:
- Nápis: ,,Co nefunguje: Snažím se přežít“ – to je ,,špatný“, neiniciativní přístup u rodičů normálních dětí. U rodičů náročných dětí je to přes veškerou snahu a vloženou komunikaci jediné východisko.
- ,,Aktivně být v týhle těžký situaci.“ – to je ono. To mají rodiče náročných dětí denně x-krát na talíři. Ne jen po určitou dobu zvanou ,,období vzdoru“, nebo jen kvůli nepochopení dítěte ze strany rodiče.
- Nápis: ,,Snažím se to rychle utnout.“ – tohle vůbec neděláme, protože víme, že to nemá smysl. Nepotlačujeme emoce, ale žijeme je a mluvíme otevřeně.
- ,,Vztek není špatně.“ – Ano. I přes to všechno jsme rádi, že umí dát dítě najevo, co cítí.
- Ten příklad, kdy Katka ve videu rodičům tyká a představuje situace nechápající mámy a chudáka Bártíka – příklad na náročné dítě vůbec nesedí. A to nezohledňuji fakt, že konkrétně naše dítě by si samo s žádnou skládačkou ve dvou letech nehrálo, natož vzalo klacek do ruky 😀 Ta máma z příkladu je opravdu nechápající, nepříjemná a netrpělivá ženská. Vím ale, že cílovku webináře potkávám občas na hřištích… Máma náročnýho dítěte má opačný problém – dělá přesně to, co malé dítě chce. (,,Copak Ti vůbec nezáleží na tom, co chci já?“ – říká Bártík). Dítě, jako je Bártík, by kdejaký rodič náročnýho dítěte bral všema deseti… 😀
- Naprosto souhlasím s tím, že je vše jen o komunikaci a snaze rodiče porozumět světu dítěte. U normálních dětí i u náročných dětí. Ale u těch normálních – ,,…když si k Bártíkovi kleknete a řeknete mu, jak to je“, ono to přijme a je to vyřešený. U náročnýho dítěte si k němu obrazně řečeno klekáte nonstop a nic z toho. Ale tím ho to učíme, takže vydržet.
- ,,Vzdor a vztek není nic jinýho, než signál.“ – ano, dětský způsob komunikace, ,,žádná vada charakteru“. Když náročné dítě pláče a vzteká se, je to vyjádření jeho podstaty, že ještě není s to pochopit zákonitosti tohoto světa. Že třeba nelze mít vše hned, nebo že se shrnutá ponožka opraví až za dvě sekundy a ne v mžiku. Je to vyjádření nálady, stavu a temperamentu a naše komunikace může jen mírnit projevy a maximalizovat pochopení pro samotné dítě, aby se v sobě umělo vyznat.
- Příklad z papírku: ,,Ty mi chceš něco říct, viď?“ – náročné dítě neumí zastavit řev. Je mi líto. Rodič náročnýho dítěte už musí preventivně k té vaně přistoupit a opatrně k dítěti přistupovat, aby se řev nespustil. To je na tom taky to náročné…
- Rozdíl mezi náročným dítětem a normálním – my se s naším náročným dítětem necítíme odcizení.
- ,,Stavíme základy toho, jak to u nás bude jednou v pubertě vypadat.“ – to mě naplňuje klidem, protože tolik vložené komunikace, vřelosti a pochopení musí zajistit, že to bude super. 😀 (Neberte mi mé iluze, prosím:)))
- Nápis: ,,Co funguje: Spojím se s ním.“ – HA! To je podstata, co tu píšu na celých stránkách Náročnédítě.cz! Díky, díky díky!
- 1. ,,Zastav, co děláš.“ – PŘESNĚ! To děláme, a proto nemůžeme dělat nic jiného. Proto je to pro nás tak náročné… Jsme zastavení s dítětem po celé 3 roky.
- 2. ,,Co Ti říká“ – jasně, tohle už dávno umíme. ,,Vyjděte mu vstříc.“ – Ano, to je přesně ono.
- 3. ,,Zůstaň s ním“ – pomoci mu přenést se přes to, že nemůže něco mít. Ano, celé 3 roky s náročným (ukřičeným) dítětem. Akorát se s tím nesrovná tak rychle, jako ,,normální“ dítě.
- 4. ,,Nehodnoť jeho pocity“ – ,,Stavební kámen zdravýho psychickýho vývoje. Jak na to? Nemoralizovat, jen být.“ – Ano, to děláme, 3 roky. Skvělý, díky, vyroste z něho skvělý kluk! 😉
- ,,Mějte pochopení.“ – Máme. Přestože dítě chápeme, dítě si odžije, co potřebuje, ale vztek u náročnýho dítěte, neodchází.
- 5. ,,Nechtěj dítě, co se nikdy nevzteká. Chtějte zdravý dítě.“ – Ano, to je to, jak vám říkám – snažte se vidět, jaké dispozice vašeho náročného dítěte jsou pro něj důležité pro celý život.
- ,,Dítě jde naproti, ne proti nám.“ – Hezky řečeno 🙂
,,Nelze mít s druhým kvalitní vztah, aniž bychom se snažili porozumět tomu, co prožívá.“
Děkuji za potvrzení, že to děláme dobře a jen jsem tu chtěla pro pár rodičů objasnit, že to v nějakých rodinách může opravdu vypadat i jinak, přestože ,,vychováváte Nevýchovně“.
Náročné dítě zkrátka potřebuje více péče a projevy ,,období vzdoru“ je u nás permanentní stav. Jste tak stateční! Držte se, přejde to, jakmile více dozraje.
Pokud jste v módu ,,přežít“ (což je pochopitelné), hodilo by se vám přečíst ebook 13 otázek a rad, jak přežít, máte-li náročné dítě. Jsou na něj skvělé reference a nově je možné si ho nadávkovat formou 9 mailů po sobě jdoucích.
